Sleva pro registrované zákazníky až 10 %
Heureka: 99 % lidí nás doporučuje
Podnikatelé i firmy musí ze zákona archivovat mnoho dokumentů – od faktur, přes účetní závěrky po mzdové listy. Doba se liší podle druhu dokumentu od 3 do 45 let a někdy je ke zničení dokonce potřeba skartační povolení.
Nejjednodušší to mají OSVČ, když nejsou plátci DPH. Naopak nejvíc se natrápí zaměstnavatelé, obzvlášť pokud si vedou účetnictví. Pojďme se podívat, jak nejsnáz splnit povinnosti dané zákonem.
To záleží na tom, jestli si vedete účetnictví nebo máte zaměstanavatele:
Pokud jste OSVČ a nejste plátci DPH (nezáleží přitom, jestli uplatňujete skutečné nebo paušální výdaje), pak jste to vyhráli – ze zákona byste měli uchovávat jen dokumenty, které jsou třeba pro daňovou kontrolu. Jde tím pádem o přijaté a vydané faktury, příjmové doklady nebo výpisy z banky a lhůta činí zpravidla 3 roky.
Plátci DPH musí uchovávat všechny daňové doklady, které souvisejí s výpočtem daně. A to nejméně 10 let od konce zdaňovacího období.
Pokud patříte mezi fyzické nebo právnické osoby, které už vedou účetnictví (tzn. jste účetní jednotky), musíte toho uchovávat více: účetní závěrky a výroční zprávy (10 let), dále účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy a také veškeré účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (5 let).
Pokud zaměstnáváte lidi, musíte k výše vyjmenovaným dokumentům přidat ještě evidenční listy (3 roky) a mzdové listy (45 let). Jestliže jste obchodní společnost, nezapomeňte také na seznam společníků a členů statutárního orgánu nebo dozorčí rady (6 let).
Nejběžnější archivační krabice, do které se vejde 6 velkých šanonů.
Archivační lhůta se liší podle typu dokladu a zpravidla začíná běžet na začátku následujícího roku, ve kterém byly dokumenty vyhotoveny:
Typ dokumentu | Lhůta |
---|---|
daňové přiznání | není potřeba archivovat* |
smlouvy | doba je různá** |
účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví | 5 let |
účetní doklady (faktury***, pokladní doklady, bankovní výpisy...) | 5 let |
účetní knihy | 5 let |
odpisové plány | 5 let |
inventurní soupisy | 5 let |
účtový rozvrh | 5 let |
účetní uzávěrka | 10 let |
výroční zpráva | 10 let |
daňové doklady rozhodné pro stanovení DPH | 10 let |
zaměstnavatelé: stejnopisy evidenčních listů | 3 roky |
zaměstnavatelé: seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady u obchodní společnosti | 6 let |
zaměstnavatelé: mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění (pokud zaměstnanec pobírá starobní důchod, lhůta se zkracuje na 10 let) | 45 let |
Daňové přiznání archivovat nemusíte. Vaší povinností ale je uchovávat podklady, na jejichž základě bylo přiznání vyplněné (typicky jde o faktury nebo výpisy z účtu).
Doba se liší podle druhu smlouvy (viz přehled v tomto článku). Každopádně u mnoha smluv si lhůtu určujete sami – záleží zejména na trvání smlouvy a na tom, po jakou dobu může účastník smlouvy uplatnit svá práva u druhé strany či v případě sporu u soudu.
To záleží na tom, jestli jste plátci DPH, nebo ne. Pokud jste plátci DPH, jsou vaše faktury zároveň daňovými doklady a musíte je archivovat 10 let. Pokud ale plátci DPH nejde, stačí je archivovat jen 5 let, protože vaše faktury jsou “jen” účetními doklady.
Začínající podnikatelé se často ptají, jestli stačí mít dokumenty uložené v počítači, nebo je musí tisknout. Zákon je vstřícný a dovoluje vést tištěnou, elektronickou i smíšenou formu.
Je levná a ekologická, vyžaduje ale víc než, že dokumenty naskenujete a uložíte do počítače!
U elektronických dokumentů musíte splnit 3 podmínky:
V praxi to vypadá tak, že dokumenty musíte elektronicky podepsat a opatřit kvalifikovaným časovým razítkem, které budou dokazovat, že se soubor nezměnil.
Jenže pozor, platnost časového razítka je omezená na 5 let. Dřív, než vyprší, musíte dokumenty tzv. přerazítkovat.
A aby toho nebylo málo, dokumenty byste měli ukládat do formátu PDF/A – celosvětově uznávaného formátu pro archivaci. Pokud byste použili méně známý formát, nemusel by jít za 20 let otevřít. Ostatně představte si, že byste dnes měli dokumenty uložené na disketě. :-)
Elektronická archivace vyžaduje víc, než uložit dokumenty na disk. Musíte je podepsat elektronickým podpisem a opatřit časovým razítkem, kterému navíc každých 5 let obnovíte planost.
Schovávat si všechny dokumenty vytištěné je snadné. Stačí mít dost místa a dokumenty dobře roztřídit a označit, například metodou písmen A/S/V.
K ukládání se nejčastěji používají archivační krabice, do kterých se vejde až 6 velkých pořadačů. Další nezbytné pomůcky:
Po ruce mějte ještě papíry do tiskárny a vhod přijdou euroobaly, sešívačka a popisovače.
TIP: Dejte si pozor na blednutí účtenek. Už po roce nemusí jít přečíst. Doporučujeme je naskenovat a uchovat spolu s originálem.
Na archivace vytištěných dokumentů musíte vyčlenit dostatek místa.
Ano, v některých případech potřebujete skartační povolení.
Povolení ke skartaci nepotřebujete, pokud chcete skartovat dokumenty, které mají zákonem danou skartační lhůtu (viz tabulka výše). Najde totiž o dokumenty s potenciální trvalou hodnotou.
Povolení ke skartaci naopak potřebujete, pokud podnikáte jako s.r.o. nebo akciovka a chcete se zbavit dokumentů u kterých máte povinnost nabídnout je nejprve oblastnímu archivu k výběru, zda se nejedná o dokumenty trvalé hodnoty (viz další kapitola).
V praxi to vypadá tak, že nejdříve pošlete příslušnému archivu tzv. skartační návrh a teprve poté od něj získáte stanovisko a skartační povolení.
Některé dokumenty můžou být tak důležité pro budoucí generace, že je nesmíte svévolně zničit, ale musíte je nejdříve nabídnout státnímu archivu k posouzení. Pokud to archiv uzná za vhodné, převezme je do svého archivu a udělá z nich tzv. „archiválii“.
OSVČ se tato povinnost netýká.
Tuto povinnost mají obchodní společnosti, družstva, notáři a některá politická uskupení. Ti musí trvale ukládat dokumenty vyjmenované v příloze č. 1 archivního zákona (např. zakladatelské dokumenty, jednací řády, výroční zprávy nebo účetní závěrky) a nabídnout je archivu k takzvanému „výběru“ poté, co uplyne jejich skartační lhůta nebo nejpozději v případě ukončení své činnosti.
Jednací řády nebo zakladatelské dokumenty musíte před zničením nabídnout státnímu archivu k posouzení.
Můžete se setkat s názorem, že dokumenty lze spálit. Spálení však nedoporučujeme, protože nebývá dokonalé.
V dnešní době ochrany dat a osobních údajů je skartace nejbezpečnější metodou, jak dokumenty po uplynutí skartační lhůty zlikvidovat. Stačí si vybrat správnou skartovačku (čím citlivější data jsou, tím by měly být kousky skartovaného papíru menší) nebo je předat skartační firmě, která je za vás nejen zničí, ale ještě vám předá potvrzení o likvidaci, které se může hodit v případě sporů.
Pokud dokumenty skartujete dřív, než byste měli, dopouštíte se přestupku. Za nedodržení povinnosti vám může finanční úřad dát pokutu do výše 3 % hodnoty aktiv.
Stejně tak hrozí sankce pro firmy zapsané v obchodním rejstříku, které zničí dokumenty bez souhlasu státního archivu. Mohou dostat pokutu až 250 000 korun.
Pokud o dokumenty přijdete kvůli požáru, povodni nebo jiného nehodě, musíte to oznámit finančnímu úřadu. K oznámení přiložte dokumentaci od policie.
Abyste měli 100% jistotu, že se vás netýká žádná specifická povinnost, kterou jsme v článku neměli prostor zmínit, doporučujeme pročíst si zákony. Skartační lhůty a povinnosti upravuje více zákonů, přičemž mezi ty nejdůležitější patří:
Ta za vás dokumenty archivuje, digitalizuje, skartuje nebo se dokonce postará o celý proces od začátku do konce. Mezi takové firmy patří i firma Skovajsa, která se postarala o odbornou kontrolu tohoto článku (posíláme velký dík!).